Velikonoční tradice jsou vlastně činnosti, které lidé dělají na Velikonoce již po staletí a staly se z nich tradice. Mísí se s Velikonočními pranostikami, které jsou vysvětleny v samostatném článku.

Každý si asi s pojmem Velikonoce spojí Velikonoční pomlázku. Podle tradice ze 14. století manželé a milenci šlehali své milé manželky a milenky. Ten, kdo časně ráno nevstal, byl polit studenou vodou v posteli. Uplést pomlázku měl v té době každý. Známe několik druhů, lišících se především počtem použitých proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12, případně jejich násobky, které vytvoří netradiční masivní pomlázky). Na konec pomlázky se vplétá barevná stuha. V pozdějších dobách tedy všichni muži a děti vstávali na Velikonoční pondělí časně zrána, aby vyšli na koledu. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby byla příští rok zdravá a stále mladá.

Velikonoční vajíčka jsou další z Velikonočních tradic. Tu jako první zavedli pravděpodobně Egypťané. Nejstarší nalezená zrobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let. Vajíčka dostávali koledníci za odříkání hezké koledy. Velikonoční vajíčka musela být plná a barevná. Ty vyfouknuté, takzvané kraslice, se používali jako dekorace. Jejich hlavní předností je, že se na rozdíl od těch plných tak rychle nezkazí.

Barvení vajíček je se všemi dosud zmíněnými tradicemi pevně spojeno. Typickými barvami vajíček, která můžeme vykoledovat, jsou žlutá, zelená, červená a hnědá. A to z jasného důvodu – jedná se o přírodní barvy, díky nimž mohl každý doma vejce obarvit.

Přírodní barvy:

žlutá: odvar z cibulových slupek (ale jen krátce); šafrán
červená: odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
světle zelená: lipový květ; kmín; šafrán
tmavě zelená: mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
fialová: lipový květ; kmín; šafrán
hnědá: odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek (déle); čaj
černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry

Velikonoční beránek je další z Velikonočních tradic. Je symbolem člena Božího stáda, o něž se stará jejich pastýř – židovský Bůh. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm. My se dnes můžeme jenom domnívat, zda si lidé mohli dovolit opravdové beránčí maso, které bylo v té době velice drahé, nebo zda pojídali pouze pečivo ve tvaru beránka. Dnes se pečivo ve tvaru beránka peče každým rokem na Velikonoce v mnoha rodinách.

Velikonoční zajíček je poslední tradicí, kterou si v tomto článku zmíníme. Symbol je převzatý z Německa. Mnoha lidem asi přijde zvláštní, proč právě zajíček rozdává velikonoční vajíčka. Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často vídán u lidských obydlí a hledal potravu. Dalším vysvětlením může být také fakt, že lidé dříve, když upekli chleba ve tvaru zajíčka, dávali doprostřed vejce. Ne vždycky vajíčka přináší Velikonoční zajíček. Ve středních Čechách nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivanek.

Velikonoční dekorací můžeme nazývat všechno, co děláme proto, abychom změnili atmosféru a vzhled domu, zahrady, či bytu tak, aby to vypadalo jako o Velikonocích. Jako první si asi každý představí velikonoční malované kraslice.

Velikonoční vajíčka jako velikonoční dekorace jsou častou odměnou koledníků a každá správná rodina jich má na Velikonoce zásobu. Tradice malování je v České republice zakořeněná asi nejvíce v porovnání s ostatními evropskými státy. Vejce můžeme vyfouknout či jenom uvařit natvrdo. Nejdůležitější ale je, jak je omalujeme či nazdobíme. Malovat vajíčka můžeme mnoha způsoby, nejčastějším jsou jednobarevné pestré barvy. Existuje ale mnoho technik, jak vajíčka vyzdobit. Více o nich nalezete v sekci Velikonoční kraslice.

Velikonoční beránek byl symbolem pro člena Božího stáda, o něž se stará pastýř- židovský Bůh. Dnes se beránek každým rokem peče v mnoha rodinách. Často se dělá z třeného těsta a nabízí se návštěvám, koledníkům a členům rodiny na velikonoční svátky. Čtěte více v kategorii Velikonoční recepty.

Velikonoční zajíček je další možnou dekorací na Velikonoce. Tato tradice je původně z Německa. Fakt, že králíček nosí vajíčka, vznikla pravděpodobně kvůli tomu, že se zajíci v zimě vyskytovali v blízkosti lidských obydlí a hledali potravu. Velikonoční zajíček se dá koupit buď čokoládový nebo vycpaný v obchodě. Ti zdatnější si ho můžou vyrobit z papíru.

Vyrobit také můžete Velikonoční věnec. Buď si můžete objednat kurs, kde vás naučí, jak správně věnce dělat, a nebo vše okoukáte z obrázků třeba v sekci Velikonoční nápady. Věnec se může dělat z různých materiálů, častou dekorací jsou vajíčka a rozkvetlé květiny.

Kdo umí háčkovat, určitě by měl zavítat do naší sekce o Velikonočním háčkování. Právě tyto ornamenty mohou být výbornou dekorací právě k vám domů. Jestliže si rozumíte s vařečkou, doporučujeme navštívit sekci Velikonoční recepty. Když něco pěkného upečete, vystavte si to pěkně tam, kde to návštěvy uvidí. I to je považováno za dekoraci.

Znáte nějaké další Velikonoční dekorace? Podělte se s ostatními. Pošlete nám je nebo přidejte komentář pod tímto článkem nebo nám je pošlete.