Velikonoce doprovází spousta různých tradic a zvyků, ty u nás ostatně vrcholí tradičně na Velikonoční pondělí, kdy se chlapci vydávají se svou pomlázku koledovat o vejce.

To, ale jak probíhají velikonoční zvyky v různých krajích, je značně odlišné. Základ však zůstává – pomlázka, koleda, vejce a voda.

Pomlázka

Pomlázka patří mezi tradiční velikonoční zvyky. Lidé jí říkají různě, třeba: korbáč, koleda, mrskačka, mrskut, sekačka, pomihod, žíla, šlehačka, metla, švihačka, ale i jinak. Podle dřívějších zvyklostí ji musel umět uplést každý malý kluk. Muži se v pletení pomlázky předháněli. Pomlázka se tradičně plete z 3,8, 9 anebo 16 prutů. Ty pomlázky, jež byly obzvláště dlouhé (i 4 metry), mohly být upleteny nakonec až z 60 prutů. Velikonoční zvyky předurčovaly, aby se pomlázka pletla na Bílou sobotu, stejně jako se i v ten den měla zdobit velikonoční vajíčka. Žádná pomlázka se neobešla bez mašlí.

Mašle na pomlázce

Mašle na pomlázce se také řadí mezi starodávné velikonoční zvyky, jejichž prostřednictvím mohly dát dívky najevo mládencům, zda mají u nich nějakou naději. Když ráno šel mládenec na koledu, měl prázdný karabáč, ten nejlepší koledník v pravé poledne karabáč plný červených pentlí. Barvy mašlí totiž napovídaly, co si o něm dívky myslí.

·Červená – láska, náklonnost

·Modrá – naděje na něco víc

·Žlutá – odmítnutí

·Zelená – sympatie, obliba

Velikonoční vajíčka

To, proč se o Velikonocích dávají za vyšlehání vajíčka, může být dnes jen tématem k dohadům. Říká se, že stejně jako vyšlehání dívek má představovat zdraví a krásu, tak vajíčka jsou symbolem života, takže představovaly dlouhý a zdravý život. Jenomže, kdo ví. V průběhu postního období se vajíčka jíst nesmí, takže je možné, že se lidé takto vajíčky dokrmovali. Vajíčka jsou velkým zdrojem potřebných bílkovin, a tak to mohl být i efektivní prostředek pro rychlý přísun potřebných bílkovin, kterých v době postu a v zimě bylo poskrovnu. Ať už tomu bylo jakkoli, dívky vajíčka různě zdobila a svému oblíbenci darovaly vždy to nejhezčí.

Byť lidé všeobecně více slaví spíše Vánoce, pro Křesťany jsou důležitější Velikonoce. Na rozdíl od Vánoc však Velikonoce nemají jedno statické datum, ale obvykle se pohybují v rozmezí od 4. dubna do 8. května podle Gregoriánského kalendáře.

Proč tomu tak je? Trvalo dlouho, než se datum Velikonoc ustálilo. V prvním století se stále Velikonoce slavily různě. Lidé se hádali, zda Velikonoce slavit v den ukřižování Ježíše Krista, anebo až v den zmrtvýchvstání. Pořádek tomu udělal až Constantin I., který v roce 325 svolal první nikajský koncil, na němž mimo jiné dostaly Velikonoce datum. Nikajský koncil byl vůbec prvním ekumenickým koncilem.

Podle čeho nakonec získaly Velikonoce datum

Constantin I. se rozhodl následovat židovské tradice, jež slavily Velikonoce 14 dní po prvním jarním úplňku po dni jarní rovnodennosti (21. března). Na koncilu se domluvili, že křesťanské Velikonoce se nikdy nestřetnou s židovskou formou oslav tzv. Pesah. Na rozdíl od Židů, kteří tyto svátky slaví prostě přesně v daný den 14 dní po prvním jarním úplňku, Křesťané Velikonoce slaví až v neděli a pondělí. Díky tomu se datum Velikonoc pohybuje v rozmezí mezi 4. dubna až 8. května, čímž vzniká celkem 35 nejrůznějších variant.

Chaos se jménem Velikonoce

Velikonoční datum představuje celou řadu možností. Podle astronomického kalendáře má Velikonoce datum posunutý o dva dny, protože astronomický den rovnodennosti a následný úplněk je o dva dny později (takto slavili protestanti v 18. a 19. století v Německu, Švédsku a Dánsku). Pravoslavná Pasha se pro změnu slaví až o týden či ještě více později, může za to Juliánský kalendář, a tak zde nastává obdobný posun jako u Vánoc.

Velikonoční datum v roce 2019 a dále

• 2019 – 21. 4.
• 2020 – 12. 4.
• 2021 – 4.4.
• 2022 – 17.4.
• 2023 – 9.4.

Velikonoce nejsou pouze o koledách ve stylu hody, hody, doprovody, ale protože to jsou i svátky jara, náleží k tomu i příhodné velikonoční básničky. Česká republika je bohatá na různorodost. Každý kraj, jiný mrav, jak už se ostatně říká…

Každý kraj má proto i své vlastní velikonoční básničky.  Tyto tradiční básničky nás mohou udržovat ve stálém vztahu s naší minulostí. Velikonoční básničky na našich stránkách představují celorepublikovou ochutnávku, s níž můžete předat české velikonoční tradice o generaci dál.

Básnička z Chodska

Dynovačka se čepýří,

ať mi má Andula nevěří,

poženeme se do dveří,

a ze dveří do kuchyně,

a z kuchyně šup do síně:

budeme se šlehat upřímně.

Lidová básnička z Třeboňska

Dávaj vajec kázal kadlec,

kázal kadlec i kadlička,

abys dala dvě vajíčka,

jedno bílý, dvě červený,

šak slépka snese jiný,

vajíčko se kotoulí,

slepička se popelí,

u pastýřů v koutu,

na prašivým proutku.

Prašivý se zlámal,

Zlatý se ukázal.

Pani kmotra

Pani kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Pani kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

Lidová básnička z Moravy

Přišlo jaro

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáci štěbetají?

Že mi tady rádi dají,

malovaná vajíčka,

co jim snesla slepička.

Beran

Máme doma berana

a ten trká rohama,

berany, berany duc.

Kuřátka

Ťuky, ťuky, kdo to ťuká,

kdo to ťuká na vrátka?

To slepičce z vajíček,

vylíhla se kuřátka.

Píp, píp, pípají,

Křidélkami třepají

a těší se světu,

vždyť zima už je dávno pryč

a jaro už je tu.

Koleda

Šuby  ryby,

mastné ryby,

dávej vejce do korbáča,

k tomu ještě kus koláča,

naposledy groš,

už je toho dost!

Já jsem hodná matička

Já jsem hodná matička,

a maluji vajíčka.

Každý, kdo mě vymrská,

dostane jich plný koš,

Vždyť jich máme dost.

Malý světoběžník

Navštíví nás zakrátko

malé žluté kuřátko,

Velikonoce nám všem nese,

no tak, lidi, radujme se,

svátky jara přichází

a pohoda je provází…

Vrba se rmoutí

Vrba se rmoutí,

že přišla o proutí,

uřízli jí větve,

teď je zdobí pentle.

Proč jen?

Hlavou kroutí.

Vždy na jaře

si steskne.

Šnitlík

Šel zajíček na koledu,

dostal jenom šnitlík,

jak zuřivě poskakoval,

roztrhl si pytlík.

Vajíčko

Kdo ho rozbil?

Ten má rád.

Kdo ho dostal, ten je rád.

Za vajíčko malované

z velké lásky darované.

Na našem portále máte vedle textů a přání možnost nalézt také i velikonoční pohlednice. Tyto pohlednice jsou s texty i bez textů, určené k osobnímu užití.

Elektronické velikonoční pohlednice v posledních letech nabývají na čím dál větší oblibě a postupně vytlačují původní papírové velikonoční pohledy. Kromě rychlosti a snadnější dostupnosti za jejich oblibou stojí i ta skutečnost, že cena poštovného neustále stoupá, přičemž služby na internetu jsou dostupné i bezplatně.

Vaječné pokrmy k Velikonocům prostě patří stejně jako velikonoční nádivka na slavnostní jarní stůl. Každý ji připravuje trochu jiným způsobem, někdo do ní přidává kopřivy, někdo houby a někdo zase pro změnu slaninu. Tentokráte jsme si pro vás připravili recept se slaninou.

Co budete potřebovat:

• 1 veka
• 1 velká cibule
• 100 gramů šunky
• 100 gramů anglické slaniny
• 3 – 4 vejce
• 200 mililitrů mléka
• Drůbeží vnitřnosti
• Sůl, pepř, muškátový oříšek, česnek, pažitka

Postup práce:

• Nakrájejte na kostky veku a dejte prozatím do mísy.
• Oloupejte cibuli a nakrájejte na drobné kostky.
• Slaninu i vnitřnosti nakrájejte na drobné kostičky.
• Na ohni nechte roztopit slaninu, přidejte k ní vnitřnosti a cibulku a osmahněte dozlatova.
• Na chvilku podusit, aby játra změkla.
• Veku v míse zalijte mlékem, pak k ní vmíchejte orestovanou slaninu, cibulku a vnitřnosti.
• Následně do mísy přidejte i žloutky, na kostky nakrájenou šunku, sůl, pepř, česnek a muškátový oříšek.
• Bílek vyšlehejte do sněhu a už jen zlehka vmíchejte do směsi.
• Pak směs vložte do vymazané zapékací mísy a dejte do rozehřáté trouby péct po dobu cca 20 – 30 minut.

Velikonoční perníčky jsou založeny vesměs na stejném podkladě jako ty vánoční. Liší se akorát ve tvarech a stylu výzdoby. Receptů na velikonoční perníčky je celá řada, my vám přinášíme recept na takové, které by měly být již záhy měkké.

Co budete potřebovat:

• 300 gramů kvalitního medu
• 300 gramů másla
• 4 vejce
• 1 dcl mléka
• 2 lžičky sody
• 1 lžička skořice
• 800 gramů hladké mouky
• Mletý hřebíček, badyán, anýz, či perníkové koření
• Minimálně 2 lžíce kakaa

Postup práce:

• V míse smíchejte do kupy med a změklé máslo.
• Vejce rozdělte na bílky a žloutky.
• Žloutky pak přidejte do mísy a vymíchejte.
• Následně přidejte mléko a koření.
• Z bílků vyšlehejte tuhý sníh.
• Do těsta pak přidejte mouku a pak opatrně i sníh.
• Nejlépe ručně propracujte a vytvořte bochník, který zabalíte do potravinové fólie a uložíte do chladu nejméně na 12 hodin.
• Po vychlazení vyndejte z lednice a pořádně vyválejte na plát o tloušťce 3 – 4 milimetrů.
• Z tohoto plátu se pak vykrojí prostřednictvím vykrajovátek různé tvary.
• Před vložením do trouby ještě pomašlujte vajíčkem.
• Ty pak dáte do trouby a upečete do zlatova.
• Upečené perníčky ozdobíte cukrovou polevou či třeba čokoládou.

Mláďátka všeobecně náleží ke stěžejním symbolům Velikonoc, je to proto, že představují znovuzrození Ježíše Krista (tedy symbol zrození). Velikonoční zajíček však přeci jen má poněkud jiný původ. V Česku jsou hlavními velikonočními symboly kuřátka, beránci, a pak následně i zajíčci. Netvoří však u nás zase až tak stěžejní symbol jako jinde v zahraničí.

Symbolika velikonočního zajíčka

Jinde ve světě se ve spojení s velikonočním zajíčkem traduje dětmi velice oblíbený zvyk vyhledání vajíček, které přináší právě velikonoční zajíček. Zní to nesmyslně, že? Velikonoční  zajíček nosící vajíčka… Nicméně je tomu skutečně tak.

Zajíček představuje všeobecně symbol pro štěstí či prchavý okamžik života (Řecko, Egypt a Čína). Tradice velikonočního zajíčka se však řadí k moderním tradicím. Stojí za ním německá firma na výrobu čokoládových cukrovinek značky Kinder, která zcela záměrně pro svou reklamní kampaň využila starodávnou symbolika zajíčka.

V rámci jedné velikonoční kampaně vytvořila poutavou reklamu, v níž děti hledají a sbírají velikonoční vajíčka, která jim na zahradě, v parku či po době poschovával velikonoční zajíček. Tato reklama velice rychle stoupla v oblibě a záhy se přenesla do reálného využití.

Tradice velikonočního zajíčka

Od toho dne děti v různých zemích, nejvíce však v západní Evropě a Americe, den před Velikonočním pondělím staví v domě, ale i na zahradě hnízda pro zajíčka. Velikonoční zajíček pak do těchto hnízd druhý den přináší velikonoční vajíčka. Je to ohromná zábava a legrace pro všechny malé děti, protože hnízda a vajíčka bývají různě zamaskována a vajíčka se nenalézají ve všech hnízdech. Rodiče dětem také chystají různá překvapení. Skryjí vajíčka i tam, kde by nečekali.

Zajíčkova velikonoční vajíčka

Zajíčkova velikonoční vajíčka jsou obvykle čokoládová či z jiných pamlsků. Děti se obvykle na lov vydávají již časně z rána s malými košíčky a soutěží mezi sebou, kdo jich víc najde. Obvykle mezi nimi bývá ukryto i jedno největší.